TURNOVSKÉ MUZEUM ZAHÁJÍ VÝSTAVU PŘÍBĚH TIBETU

01_tibet.JPG

Ve středu 28. února od 17 hodin bude ve výstavním sále a v Klenotnici turnovského muzea zahájena výstava Příběh Tibetu. Zapůjčena je z Národního – Náprstkova muzea v Praze, kde měla za velkého zájmu návštěvníků premiéru v roce 2017.

“Tibet, tibetská kultura a tibetský budhismus je v našich zemích poměrně známý. Myslím že Češi, v porovnání s jinými obyvateli Evropy, mají na toto téma poměrně hluboké znalosti. Nicméně ty znalosti se zpravidla obrací jenom k určité oblasti. Proto je na výstavě poměrně hodně textových panelů, které seznamují s dějinami a ikonografií tibetského budhismu. Chceme tím hlavně ukázat rozdíl mezi geografickým, historickým a kulturním Tibetem,” popisuje v průběhu instalace výstavy její autorka a kurátorka PhDr. Helena Heroldová z oddělení čínských a lamaistických sbírek Náprstkova muzea a souhlasí s poskytnutím krátkého rozhovoru.

Můžete upřesnit odlišnost mezi geografickým, historickým a kulturním Tibetem? 

"Lidé si většinou Tibet spojují s tibetskou autonomní oblastí v Čínské lidové republice. Oblast kulturního Tibetu je ale daleko širší než oblast geografického či historického Tibetu. Na konci 19. a počátkem 20. století se mnozí cestovatelé domnívali, že navštívili Tibet, ale ve své podstatě zavítali do severní Indie nebo Mongolska. Právě proto jsou na výstavě předměty nejen z Tibetu, ale také z Číny a Mongolska.”

Z jakého období vystavené exponáty pochází?

“Je zde například několik předmětů z Číny, pocházejících z 18. a 19. století. V té době vládla v Číně dynastie Čhing a panovníci této dynastie byli Mandžuové. Nebyli to etničtí Čínané, pochází z jižní Sibiře. V 17. století Čínu dobyli a vládli zde až do roku 1911. Mandžuové nechávali zhotovit předměty tibetského budhismu v nádherné podobě. Jsou zde předměty i s datací vlády určitých císařů. Jedná se o plastiky, hliněné obětiny či portrét vysoce postaveného mnicha. Vystavena je zde také například závěsná malba, kterou získal ve 30. letech malíř Vojtěch Chytil, když působil v Číně ve městě Džehol. Je to město v hornaté krajině, kde mandžuští císaři trávili volno a připomínalo jim jejich pravlast. Do dneška zde jsou velké paláce a budhistické chrámy. Z různých období je také mnoho dalších exponátů z Tibetu nebo Mongolska.”

Některé předměty jsou vyrobeny z lidských ostatků. 

“Jedná se o bubínky a další hudební nástroje z lidských lebek nebo kostí, jsou to rituální liturgické předměty. V minulosti se často sbíraly i proto, aby trošku šokovaly evropského sběratele. Nejen Náprstkovo muzeum, ale i jiná evropská muzea mají sbírky tohoto charakteru. Tibetský budhismus je postaven na obřadech, kterých je celá řada - obřady osobní, veřejné, malého či velkého rozsahu či několikadenní. Obřady mají vždy určitý účel a u některých se používají právě nástroje z lidských ostatků.”


Děkuji za rozhovor

Kurátorka výstavy Příběh Tibetu PhDr. Helena Heroldová z Národního – Náprstkova muzea v Praze.




Flétna vyrobená z lidské stehenní kosti.

(pm)
















Zprávy Turnovska

POLICIE VEZME OPILCŮM ALKOHOL, ZASTUPITELÉ VĚŘÍ, ŽE SE MĚSTO ZKLIDNÍ

SLAVNOSTI PIVA ZAHÁJILY DALŠÍ ROČNÍK ROHOZECKÝCH PRÁZDNIN

STANE SE ULICE PALACKÉHO OBJÍZDNOU TRASOU PRO KAMIONY?

KONEC REKORDŮ NÁVŠTĚVNOSTI NA TURNOVSKÉM KOUPALIŠTI